Sulava
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Středočeský kraj
Okres(y):
Praha-západ
Obec:
Kosoř
Katastrální území:
Kosoř
Mapové listy:
12-42 Zbraslav, 12-421 Praha jih
Lokalizace:
pískovny na plošině j. od Kosoře, jižně silnice z Radotína do Třebotova
Stručná charakteristika:
zčásti fungující, zčásti aplanované pískovny
Technický objekt:
pískovna
ID:
1032
Geologie
Geologická charakteristika:
Ve výše uvedených pískovnách, periodicky otevřených během posledních 50 let vycházejí červenohnědé, žlutohnědé a světle šedé písky a štěrkovité písky. V nich se vyskytují méně mocné polohy kaolinických silně jílovitých písků. V těchto jílovitých polohách byly nalezeny zbytky miocenní flóry rodů vrba /Salix/, bříza /Betula/, líska /Corylus/, jilm /Ulmus/ a některé teplomilné rody jako skořicovník /Cinnamomum/, tisovec /Taxodium/ a ambroň /Liquidamber/. Společenstvo nalezených rostlin svědčí o existenci teplého klimatu mírného pásma, rozhodně teplejšího než je klima dnešní. V souvrství písků se vyskytují také polohy železitých pískovců /železivců/, což jsou konkrecionálně zpevněné čočky nebo lavice pískovce zpevněných limonitem příp. i minerály manganu. I v těchto železivcích je možno nalézt zbytky fosilních dřev a rostlin. V pískovnách i v jejich okolí je možno nalézt pevné, z části opracované žlutohnědé křemence, označované jako sluňáky. Také tyto křemence jsou zřejmě třetihorního stáří a vznikly silicifikací reliktů sladkovodních sedimentů na Českém masivu. Jsou patrně ještě o něco starší než sedimenty klíneckého stádia. Uloženiny na Sulavě dosahují až mocnosti kolem 20 m.
Regionální členění:
Český masiv > terciér Českého masivu > terciér sladkovodní - relikty v ČM
Stratigrafie:
terciér
Témata:
stratigrafie, paleontologie, sedimentologie
Jevy:
Původ geologických jevů (geneze):
Hornina:
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Český kras
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Jedinečnost uloženin limnofluviatilního reliktu třetihorních sladkovodních sedimentů tzv. klíneckého stádia v Barrandienu. Sedimenty jsou datovány nálezy fosilní flóry F.Němejcem /1949/.
Součást národního geoparku:
Barrandien
Střety zájmů:
těžba povrchová
Popis střetů zájmů:
Na lokalitě jsou příležitostně těženy neregulovanou těžbou miocenní písky pro stavební účely. Těžba by měla být pokud možno omezena nebo zřízen nad ní dohled OÚ Černošice.
Literatura a další zdroje
- Kunský J.,1929: Studie o třetihorních stěrcích ve středních Čechách.-Sbor.Stát.Geol.úst.ČR, 8, 229-245 Praha. Němejc F.,1949: Rostlinné otisky středočeských neogenních ostrovů.- Studia bot. čechoslovaca, 10, 1-3, 14-103 Praha
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Pavel Čtyroký, 08.10.1996
Aktualizoval(a):
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 1032 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-20]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/1032.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
Vzdělávací význam:
Významnost jevu:
Reprezentativnost lokality:
Geologický význam:
geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
