Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Lom u Devíti Křížů

Vyhledávání

Lom u Devíti Křížů

Všeobecná charakteristika

Kraj: Královéhradecký kraj
Okres(y): Trutnov
Katastrální území: Červený Kostelec
Mapové listy: 0433, 04331
Oblast: Permokarbon podkrkonošské a vnitrosudetské (dolnoslezské) pánve
Lokalizace: 430 m zsz. od Devíti Křížů (kóta 467)
Přístup k lokalitě: - s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Stěnový lom (Krákorka) o rozměrech 90 x 80 m s v. stěny až 10 m. Lom je v provozu.
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 100

Geologie

Geologická charakteristika: Bohdašínské souvrství - svrchní část (střední /-/ trias), ve vývoji pestrého pískovce. Výrazně vrstevnaté pískovce kaoliniticko-křemité, na vrstevních plochách čeřiny, bahenní praskliny, stopy po unikání plynu, různé mechanoglyfy, nález 1. dinosauří stopy v Čechách (Zajíc, 1998). Přes triasové pískovce diskordantně transgreduje křída - korycanské vrstvy (cenoman). Na bázi je slepenec s glaukonitem. V podloží křídy jsou hojné ichnofosílie. Stěnový lom v provozu představuje typovou lokalitu. Odkryty jsou druhohorní pískovce triasového bohdašínského souvrství. Bělavé kaolinitické křemenné pískovce, většinou středně zrnité, zřídka jemnozrnné, někdy naopak hrubozrnné, ve spodní části (báze lomu) někdy s příměsí valounů (přechody do tenkých poloh slepenců - většinou jen vrstva valounů na vrstevní ploše). Pískovce jsou dokonale vytříděné, slepence monomiktní (křemenné) až oligomiktní (malý podíl buližníku a krystalických břidlic). Místy je subhorizontální laminace, jinde šikmé zvrstvení s malými úhly. Pískovce jsou deskovitě až tence lavicovitě odlučné, což je pro ně charakteristické. Na vrstevních plochách pískovců jsou časté čeřiny, bahenní praskliny, otisky dešťových kapek, místy vypouklé deformace po unikajícím plynu. Vzácně se našly bahenní svitky. V pískovcích se jen velice vzácně našly fosilie. Problematický je nález špatně zachovalého kmene nebo kořene cykasovité rostliny rodu Pleuromeia. Pro stanovení stáří sedimentů je významná tříprstá stopa některého z menších dinosaurů, náležejícího do podřádu Theropoda. Pískovce v popsaném vývoji mají maximální, v důsledku denudace neúplnou mocnost jen 17 m. Někdy byly označovány devítikřížské pískovce nebo vrstvy (Holub 1966). Těžené triasové pískovce jsou atraktivním dekorativním stavebním materiálem. Nacházíme je na četných stavbách - nejčastěji využity k vydláždění záspí, dvorů - v celé republice. Vyvážejí se i do zahraničí. Pískovce se lámaly už ve středověku. Byly např. užity ke stavbě hradu Vízmburku. V nejvyšší části lomové stěny, zejména v j. části lomu, je zachován kontakt pískovců s uloženinami svrchní křídy. S mírnou diskordancí zde nasedají glaukonitické pískovce bazálního cenomanu (korycanských vrstev) s příměsí valounů. Častěji je na bázi několik decimetrů (max. 0,6 m) mocná poloha slepenců. V jejich základní pískovcovité hmotě je příměs glaukonitu. Pod bazální ostrou plochou, v důsledku eroze místy nerovnou, místy rozmytou, je zona bioturbace a fosilního větrání, v níž až do hloubky 1,5 - 2 m pod bázi křídy nacházíme rourky po vrtavé činnosti křídových bezobratlých živočichů, zejména korýšů. Nejčastější jsou ichnorody Thalassioides a Arenicolites. V roce 1998 byla v lomu, ve vrchní části bohdašínského souvrství nalezena stopa dinosaura. Další informace o nových fosilních nálezech najdete například v Exkurzním průvodci České geologické společnosti č.44 z podzimu 2018.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - svrchní karbon a perm - sudetské (lugické) mladší paleozoikum (včetně výskytů triasu) - vnitrosudetská pánev (čs. část)
Stratigrafie: perm, trias
Témata: paleontologie, ložisková geologie, sedimentologie, stratigrafie
Jevy: bahenní praskliny, čeřiny, diskordance, ichnofosilie, konkrece, litologické rozhraní, skalní stěna, transgrese, vrstva, zvrstvení, stratotyp, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , eolická (činnost větru), zvětrávání
Hornina: pískovec, slepenec (konglomerát)
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Typová lokalita triasového pískovce bohdašínského souvrství. Na vrstevních plochách časté čeřiny, praslkliny, ichnofosilie. Nalezena stopa dinosaura - první doklad života této skupiny plazů na našem území. Jde o atraktivní dekorativní stavební horninu.
Střety zájmů: těžba povrchová
Popis střetů zájmů: Lom je dosud v provozu. Těžbou jsou často objeveny nové zajímavé jevy.
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Doporučujeme lokalitu zařadit mezi chráněné geologické lokality. Po dokončení těžby zamezit devastaci lomu. 8.10.2009; Na lokalitě probíhá nadále těžba dekoračního kamene klasickým způsobem. 7.8.2019;

Literatura

Valín F. (1964): Litologie triasu v severovýchodních Čechách. - Věst. Ústř. Úst. geol., 39, 459 - 462. Praha.; Vejlupek M. (1983): Ke stratigrafické pozici devítikřížských pískovců. - Věst. Ústř. Úst. geol., 58, 57 - 59. Praha.; Prouza et al. in Mader D. (1985): Aspect of Fluvial Sedimentation in the Lower Triassic Buntsandstein of Europe. - 397 - 410. Springer Verlag. Berlin, Heidelberg, New York, Tokyo.; Mader D. (ed.) (1990): Paleoecology of the Flora in Buntsandstein and Keuper in the Triassic of Middle Europe. - 936 pp. G. Fischer Varlag. Stuttgard, New York.; Zajíc J. (1998): The first find of the dinosaurian footprint in the Czech Republic (the Krkonoše Piedmont Basin) and its stratigrafic significance. - J. Czech Geol. Soc., 43, 4, 273 - 275. Praha.; Mikuláš R. - Prouza V. (1999): The Cretaceous biogenic structures created in Triassic sandstones (Devět Křížů at Červený Kostelec, NE Bohemia, Czech Republic). - Věst. Čes. geol. Úst., 74, 3, 335 - 342. Praha.; Mikuláš R. et al. (1991): Nález bahenních svitků v pískovcích spodního triasu na lokalitě Devět Křížů (severovýchodní Čechy). -Věst. Ústř. Úst. geol., 66, 4, 247 - 249. Praha.; Holub V. (1966): Geologické poměry východního Podkrkonoší. - MS Geofond. Praha.; Prouza V., Tásler R. in Pešek J. et al. (2001): Geologie a ložiska svrchnopaeozoických limnických pánví České republiky. - Český geologický ústav, 243 s. Praha.; Zajíc, J. (1998): The first find of the footprint in the Czech Republic (the Krkonoše Piedmont Basin) and its stratigraphic significance. - Journal of the Czech Geological Society, 43, 4, 273 - 275. Praha.; Čech, S. – Prouza, V. – Mikuláš, R. – Souček, M. – Stárková, M. – Rapprich, V. – Gürtlerová, P. (2018): Napříč Broumovským výběžkem. Exkurze České geologické společnosti 44/podzim 2018. 56 s. – Česká geologická společnost, Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Prouza Vladimír, 14.01.03
Aktualizoval(a): Prouza Vladimír 15.05.03, Prouza Vladimír 29.09.09, Prouza Vladimír 08.10.09, Gürtlerová Pavla 07.08.19

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 100 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-10-18]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/100.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Pavel Bokr, 2007
Pavel Bokr, 2007
Pavel Bokr, 2007
Pavel Bokr, 2007
Pavel Bokr, 2007
Adhézní čeřiny na vrstevních plochách pískovců, Marcela Stárková, 2005
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]